|
Poznávací zájezd Osvětim
Polsky
Oświęcim [ošvěnčim], německy Auschwitz, slovensky Osvienčim, romsky Aušvica a česky Osvětim je polské čtyřicetitisícové
okresní město a také cíl naší cesty. Kulturně-historická exkurze byla zaměřena
samozřejmě na bývalý koncentrační tábor Auschwitz I, který byl zřízen
v areálu bývalých kasáren. V našem hledáčku však nezůstal jen tento
tábor, ale i menší tábor Auschwitz II –
Birkenau (Březinka) a osmisettisícové město Krakov, které se bohužel ve dnech
našeho výletu 14. dubna 2010 díky úmrtí polského prezidenta ponořilo do smutku,
a to i s počasím, jenž nám při prohlídce velmi nepřálo.
Brzkým ranním
odjezdem od vlakového nádraží se studenti 2.DN, 2.S, 2.E, 3.C
a 3.K vydali na dlouhou
cestu. Po urputné a prosezené čtyřhodinové cestě
jsme dorazili do určeného
cíle. Vyzvedli jsme si sluchátka, která byla
nezbytná k prolomení jazykové
bariéry. Do sluchátek nám tedy šel už jen
český překlad. Postupně jsme
procházeli určité bloky a nejdůležitější
místa bývalého největšího
koncentračního
tábora založeném Němci na území
okupovaného Polska. Do sluchátek se nám
dostávali informace, které v mnohých
z nás vyvolávaly nepříjemné
pocity a myšlenky. Při procházení různých
bloků, kde pobývali zajatí vězni,
jsme potkávali i další skupinky, z nichž
někteří neudrželi slzy
v očích. I některé naše studenty
výjevy doprovázené autentickými předměty
nenechali klidnými. Mezi předměty, které
vyvolávaly pocity úzkosti, byly např.
plechovky od cyklonu B, vlasy vězňů, dětské oblečení a dochované plynové pece. Studenti měli
možnost samostatně a v klidu si prohlédnout blok, který byl vytvořen za
pomoci českých historiků. V tomto bloku byly např. historické dokumenty a
fotografie bývalých významných vězňů jako K. Poláček, B. Václavek aj.
Naše cesta
z tábora Osvětim vedla do tábora Březinka, ale kvůli velmi špatnému počasí
jsme i s polskou průvodkyní tábor
zhlédli jen z oken autobusu, ale i tak to v nás zanechalo silný
zážitek.
Po posilnění ve formě svačinek, usušení a občasného zdřímnutí jsme se
po 80 km
dostali do krásného města nad Vislou Krakova. Opět musím zdůraznit, že studenti
měli situaci ztíženou chladným a mokrým počasím, ale i tak vydrželi. I když
jsme drželi v rukou deštníky či jiné provizorní přístřešky vydrželi jsme
výklad našeho průvodce a navštívili jsme nádvoří hradu Wawel a jeho gotickou
katedrálu, ve které se paní učitelky zakoukaly na přenádherné krypty a
hrobky významných udatných a hrdinských
osobností z celé historie Polska a celou skupinu
tedy spustily z očí.
Po šťastném shledání jsme pokračovali na
náměstí. Tam na nás čekala Radniční
věž, Mariánský kostel na Rynku, pomník spisovatele
Adama Mickiewicze nebo
stánky s pověstným drakem, kterého pokořil
chrabrý kníže Krak.
V 16.00
už jsme byli všichni promáčení a unavení. A rychle jsme spěchali k našemu
autobusu, ve kterém na nás již čekali naši milí řidiči, kteří nás
s důvtipem a galantností dopravili včas zpět do České republiky na vlakové
nádraží v Uherském Hradišti. Všichni studenti byli pochváleni za vzorné
chování.
|
|
|
|