|
|
Exkurze - Památník
Velké Moravy
Středa :
24.10.2007
Úterý : 30.10.2007
Akce :
exkurze – Památník Velké Moravy
Akce : Sůl
staroslověnského chleba
Třídy :
2.DN, 2.S
.DN, 2.S, 1.DN, 3.A, 3.C
Stalo
se
již tradicí, že budoucí maturanti naší
školy navštíví Památník
Velké Moravy ve
Starém Městě. Letošní exkurze byla
mimořádně zdařilá. Soustředěnost, zájem
studentů, zodpovědnost a aktivita při plnění jednotlivých
úkolů překvapily
nejen našeho průvodce, který nám podal
výborný výklad, ale i nás
vyučující.
Naše škola
poznatky z Památníku V.M. vhodně doplnila návštěvou pořadu Sůl
staroslověnského chleba, který připravili organizátoři ze Slovenska. Škoda jen,
že současná generace už tak dobře nerozumí slovenskému jazyku.
Jedno však platí
i nadále – za sůl a chleba bychom měli vždy považovat paměť a písmo národa.
Jenom vzdělaný člověk může být něco platný svému národu.
Pořad : Sůl
staroslověnského národa
Bez poznání
minulosti nepoznáme sami sebe.
Sůl a chléb
= paměť a písmo
..Na
počátku bylo slovo, modlitba k Bohu.
...Na
počátku byla krajina, potom přišel člověk.
V 7.stol.
vznikla Sámova říše. Bylo to roku 623, kdy vzniklo 1.sdružení staroslověnských
kmenů, které se vzbouřily proti Avarům, ale i Frankům. Byla to říše veliká,
patřily do ní dnešní Čechy, Morava, Slovensko, Lužicko- Srbsko, dolní Rakousy
aj. Lidé se chtěli bránit především proti Hunům a Avarům, kteří přicházeli
z východu.
Na
našem
území se nacházejí připomínky
Římanů, především je historicky
dokázáno, že se
Římané dostali až po Hrádek u Pasova, na Slovensku
je pod trenčínským hradem na
skále římská strážní věž.
Historikové tvrdí, že se mohli dostat až po Brno a
Olomouc
Přes naše
území vedla jantarová stezka, z Benátek k Baltskému moři.
V okolí Hodonína se našlo platidlo , pravděpodobně se jednalo o jakési
parkoviště karavan. I slovo strava
je ze staroslověnštiny.
Jak žili
staří Slované ?
Jejich
domovy byly většinou samoty, obvykle se
jednalo o 5 – 10 domů. Byly roubené, dřevěné. Měly jednu místnost
s otevřeným ohništěm. Všude kolem byl les. Ten je chránil před nepřítelem.
Co o nich
víme dále ?
Jejich
strava byla velmi jednoduchá, nálezy ukazují, že jejich chrup byl ve výborném
stavu. Jedli placky z nekynutého těsta, nebo z březové kůry. Kaši
dělali z prosa. Nepohrdli ani kořínky, kopřivami, různými brouky, žaludy
bukvicemi a nesmíme zapomenout na to hlavní – SŮL.
SŮL –kdo ji
nemá, ten onemocní. Bez soli se ani ovce nenarodí, i když mnoho soli také škodí. Archeologové našli
staroslověnské solničky.
Staří
Slované
žili ve stavu neustálého ohrožení.
Podávání rukou je starý slovanský
zvyk. Zvednutím
ruky, ukázáním prázdné dlaně
říkali, jsem neozbrojený, přicházím
v míru.
Podáním
ruky se ptali : Mohu přijít na návštěvu ?
Stiskem
dávali pozvání.
Podej ruku,
pohleď do očí – to vše značí pevný charakter.
Chléb a sůl
– život a zdraví.
Uctít
každého hosta – to byla jejich zásada.
Host nebyl
nepřítel – on přinášel pověsti, báje, zboží.
Staré
pohanské zvyky a symboly
Dvojitá
nádoba = dva džbány – na zahánění nečistých sil.
Zaháněli je
písněmi, tanci, zaříkadly, odplivnutím apod.
Dnes se
tyto zvyky objevují v lidovém folklóru.
Následuje
mezera téměř 200 let. Nevíme , co bylo na našem
území, nejsou žádné zprávy.
Zmínky o tom, co se zde dělo, se však
nacházejí v zápisech okolních
zemí.
Roku 830 se
objevuje první zmínka o knížectví, ve kterých vládl Mojmír a Pribina (Nitra).
Pribina nebyl křesťan, Mojmír ho vyhnal a spojil obě knížectví.
Pořad dále
pokračoval vládou Rostislava, příchodem Konstantina a Metoděje, jejich životní
osudy, jejich úkoly na velké Moravě.
Kříž K + M
byl dvojitý.
K – drží
svitek papíru
M-
zákonodárce, má knihu zákonů
|
|
|
